Od ledna 2014 platí v ČR nový občanský zákoník, který přinesl určité změny do zavedené praxe, přičemž některé novinky byly přijaty s určitou skepsí. Jedním z problematických ustanovení je i §441 nového občanského zákoníku (dále jen „NOZ“), který stanoví v druhém odstavci, že „Vyžaduje-li se pro právní jednání zvláštní forma, udělí se v téže formě i plná moc.“

Vstupem nového zákona o obchodních korporacích v účinnost dne 1. ledna 2014 došlo ke značným změnám v úpravě korporátního práva. Nová úprava přináší nejen nové možnosti, které starý obchodní zákoník neumožňoval, ale také všem společnostem založeným před účinností nového zákona o obchodních korporacích i některé povinnosti.

Dnes 27. května 2014 Mgr. Gabriel Brenka úspěšně ukončil Evropský Program pro vzdělávání právních profesionálů v oblasti lidských práv (program HELP), podporovaný členskými státy Rady Evropy (CoE) v implementaci Evropské úmluvy o lidských právech (ECHR) na národní úrovni v souladu s Doporučením Výboru ministrů (2004), Interlaken deklarací (2010) a Brightonskou deklarací (2012) a který byl podporován také Českou advokátní komorou.   V souvislosti s narůstajícím počtem stížností, které jsou každoročně podávány Evropskému soudu pro lidská práva v Štrasburgu, je čím dále tím důležitější precizní a správné vypracování podávaných stížností, aby byl co nejmenší počet těch, které byly odmítnuty pro nepřijatelnost.   Základní předpoklady pro podání stížnosti jsou uvedeny na stánkách Rady Evropy:   Dne 1. ledna 2014 nabylo účinnosti nové znění článku 47 Jednacího řádu Evropského soudu pro lidská práva. Podle něj je nově možné podat individuální stížnost k Soudu pouze na příslušném tiskopisu. Soud tedy upustil od dosavadní praxe, kdy akceptoval podání stížnosti v libovolné formě, pokud byla formálně doplněna ve stanovené lhůtě. Přínosem nové úpravy má být zjednodušení posuzování stížností především v úvodní fázi řízení.   Je tedy zřejmé, že Soud nově přistupuje k podávání individuálních stížností přísněji. Stížnost, která nebude podána řádně tak, jak vyžaduje ustanovení čl. 47 Jednacího řádu, nebude projednána. Přirozeně podle nové úpravy podávání stížností je nezbytné, aby stěžovatel uvedl dostatečné informace o projednávané věci a aby stížnost doložil příslušnými listinami a rozhodnutími. Soud však může přijmout stížnost i v případě, že stežovatel nesplní všechny formální požadavky na podání stížnosti, pokud však současně řádně odůvodní, že je nemohl dodržet. Soud také přijme žádost o předběžné opatření i v případě, že nebyla podána na příslušném tiskopisu.   Nepochybně stojí za připomenutí, že pouze formálně správně podaná stížnost může mít účinky stavění šestiměsíční lhůty k podání stížnosti. Nový čl. 47 Jednacího řádu výslovně stanoví, že rozhodné pro tento účel je datum přijetí k poštovní  přepravě.   Současně Soud zveřejnil také nový tiskopis stížnosti, který lze vyplnit elektronicky, následně vytisknout a doručit Soud poštovní přepravou. Nový tiskopis naleznete v tomto odkazu. Nové úplné znění článku 47 Jednacího řádu naleznete zde.   [Zdroj:...

Oddlužení je jedním ze způsobů řešení úpadku (insolvence), a to v těch případech, kdy jsou splněny podmínky pro úpadek a dlužník není podnikatelem (nejčastěji se jedná o situaci, kdy dlužník nemá prostředky na hrazení různých spotřebitelských úvěrů, apod.). Nelze takto proto řešit situace, kdy dojde k ukončení podnikání, po kterém zbyly dluhy. Před oddlužením je však vždy doporučeno zkusit se s věřiteli dohodnout, a to např. na splátkovém kalendáři. Oddlužení totiž většinou trvá 5 let a je nutné hradit i náklady s ním spojené – odměnu insolvenčního...

Změnou zákona o Ústavním soudu (dále nej “ZÚS”) novelou č. 404/2012 Sb. došlo i k úpravě v anonymizaci údajů obsažených v rozhodnutí Ústavního soudu.   Nově ustanovení §59 odst. 3.  ZÚS stanoví, že “Z každého nálezu se ve Sbírce rozhodnutí uveřejňují jeho výrok a taková část odůvodnění, ze které je zřejmé, jaký je právní názor Ústavního soudu a jaké důvody k němu vedly. Údaje o totožnosti účastníků a vedlejších účastníků, jejich zástupců, svědků a znalců se neuveřejňují, stanoví-li tak zvláštní zákon nebo vyžadují-li to důležité zájmy těchto osob nebo státu anebo mravnost; rozhodnout o tom přísluší tomu, kdo řídí vydávání Sbírky rozhodnutí.“   V původním znění tento odstavec stanovil, že “Z každého nálezu se ve Sbírce rozhodnutí uveřejňují jeho výrok a taková část odůvodnění, ze které je zřejmé, jaký je právní názor Ústavního soudu a jaké důvody k němu vedly. Údaje o totožnosti účastníků a vedlejších účastníků, jejich zástupců, svědků a znalců se neuveřejňují.”   Z důvodové zprávy k této novele je možné zjistit, že “nově navržené ustanovení § 59 odst. 3 zákona o Ústavním soudu v sobě reflektuje ustanovení čl. 96 odst. 2 Ústavy a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Podle navrhovaného ustanovení se tak s výjimkou jména a příjmení v nálezu neuveřejňují jiné osobní údaje týkající se účastníků a vedlejších účastníků řízení, jejich zákonných zástupců, svědků a znalců. Zároveň nové ustanovení stanoví, že jméno a příjmení těchto osob se nezveřejní, stanoví-li to tak zvláštní zákon nebo vyžadují-li to důležité zájmy těchto osob nebo státu nebo mravnost.“   Od 1. ledna 2013 je tak možné se v rozhodnutích Ústavního soudu setkat již nejen se jmény advokátů, ale i z celými jmény účastníků řízení. Ústavnímu soud tak jistě odpadne pracná anonymizace rozhodnutí a zajistí se tím tak efektivnější publikace jeho...

I. Renomovaní profesoři v utajení.   V usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 21 Cdo 4952/2007 ze dne 29. dubna 2009 je např. formulace „ ..… komentář ke stejnému ustanovení československého o.z.o. autorů Dr. R. a Dr. S. (vydání z roku 1936, str. 23) uvádí, že ….”   Pozornému návštěvníkovi naší internetové stránky určitě neunikne, že jde o renomovaný komentář slovutných profesorů Františka Roučka a Jaromíra Sedláčka.   II.  Utajená aplikace mezinárodní smlouvy   V usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 21 Cdo 4952/2007 ze dne 29. dubna 2009 je zase např. formulace „Dne 9. září 1886 byla uzavřena B. úmluva o ochraně literárních a uměleckých děl, která byla doplněna v P. dne 4. května 1896, revidovaná v B. dne 13. listopadu 1906, doplněná v B. dne 20. března 1914 a revidovaná v Ř. dne 2. června 1928, v B. dne 26. června 1948, ve S. dne 14. července 1967 a v P. dne 24. července 1971.“   Pro pozorného návštěvníka naší internetové stránky doplňujeme tajenku následujícím způsobem: „Dne 9. září 1886 byla uzavřena Bernská úmluva o ochraně literárních a uměleckých děl, která byla doplněna v Paříži dne 4. května 1896, revidovaná v Berlíně dne 13. listopadu 1906, doplněná v Bernu dne 20. března 1914 a revidovaná v Římě dne 2. června 1928, v Bruselu dne 26. června 1948, ve Stockholmu dne 14. července 1967 a v P. dne 24. července 1971.“   III. Utajený název státního orgánu   V usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 21 Cdo 256/2009 ze dne 11. února 2010  je např. formulace „Po provedeném dokazování měl za prokázáno, že ačkoliv žalobkyni, která zastávala u žalované funkci vrchního rady, bylo dne 30. 1. 2003 vydáno N. b. ú. osvědčení o oprávnění seznamovat se s utajovanými skutečnostmi do stupně utajení „tajné“, bylo toto osvědčení rozhodnutím N. b. ú. ze dne 5. 6. 2006 zrušeno.“   Pro pozorného návštěvníka naší internetové stránky nebude problémem „vypátrat“, že tím „utajovaným“ státním orgánem je „Národní bezpečnostní úřad“.   Všechna rozhodnutí Nejvyššího soud je možné najít na webových stránkách www.nsoud.cz.   Kolektiv naší advokátní kanceláře Vám přeje příjemný den...