In her yesterday’s statement, EU Commissioner Verstagen informed that the preliminary conclusion of the investigation of Google with respect to Android OS is that Google’s practices breach EU antitrust rules. In a Statement of Objections to Google, EU Commission concluded that Google’s practices impose unjustified restrictions and conditions on manufacturers of devices running its Android OS. While the EU Commission praises the fact that Android is an open-source model, it considers dangerous that Android on most phones comes pre-installed with the default Google Search, restricting Google’s rival search engines to access the market. Similarly, majority of manufacturers ship their mobiles and tablets with Google’s proprietary apps and services, such as Google Search, Google Play Store and Google Chrome. Pre-installation of these apps and services, however, requires a licence from Google, awarded only under  certain restrictive conditions, e.g. the need to pre-install Google Search if the manufacturers wish to pre-install Google’s Play Store, etc. Google now has 12 weeks to respond to the sent statement. More information: Statement by Commissioner Vestager on sending a Statement of Objections to Google on Android operating system and...

The International Institute for the Unification of Private Law (UNIDROIT) is an independent intergovernmental organization based in Rome. Established in 1926, it celebrates the 90th anniversary of its foundations. Its main objective is to modernise and harmonise private international law, with a special focus on internation commercial law. Membership is restricted to States acceding to the Unidoit statute. The Czech Republic is one of the 63 member states....

As of January 10, 2015, the new regulation (EU) No 1215/2012 of the European Parliament and of the Council of 12 December 2012 on jurisdiction and the recognition and enforcement of judgments in civil and commercial matters is applicable (also known as Brussels I bis). This resolution has replaced the previous resolution (EU) No 44/2001.

To increase the security and privacy of our communication with our clients, our attorneys now digitally sign all emails to  prove to the recipients that only our attorneys sent the contents of the message and not an imposter, and that the contents have not been altered in transit. We hope that this will increase the quality of our services again. In case you will have any difficulties with our messages, please don’t hesitate to contact...

As of January 1, 2014, Czech legislation includes a new Civil Code. Some new aspects were received with scepticism, including Article 441, which states that “Where a special form is required for juridical acts, the power of attorney is granted in the same form.”

Dnes 27. května 2014 Mgr. Gabriel Brenka úspěšně ukončil Evropský Program pro vzdělávání právních profesionálů v oblasti lidských práv (program HELP), podporovaný členskými státy Rady Evropy (CoE) v implementaci Evropské úmluvy o lidských právech (ECHR) na národní úrovni v souladu s Doporučením Výboru ministrů (2004), Interlaken deklarací (2010) a Brightonskou deklarací (2012) a který byl podporován také Českou advokátní komorou.   V souvislosti s narůstajícím počtem stížností, které jsou každoročně podávány Evropskému soudu pro lidská práva v Štrasburgu, je čím dále tím důležitější precizní a správné vypracování podávaných stížností, aby byl co nejmenší počet těch, které byly odmítnuty pro nepřijatelnost.   Základní předpoklady pro podání stížnosti jsou uvedeny na stánkách Rady Evropy:   Dne 1. ledna 2014 nabylo účinnosti nové znění článku 47 Jednacího řádu Evropského soudu pro lidská práva. Podle něj je nově možné podat individuální stížnost k Soudu pouze na příslušném tiskopisu. Soud tedy upustil od dosavadní praxe, kdy akceptoval podání stížnosti v libovolné formě, pokud byla formálně doplněna ve stanovené lhůtě. Přínosem nové úpravy má být zjednodušení posuzování stížností především v úvodní fázi řízení.   Je tedy zřejmé, že Soud nově přistupuje k podávání individuálních stížností přísněji. Stížnost, která nebude podána řádně tak, jak vyžaduje ustanovení čl. 47 Jednacího řádu, nebude projednána. Přirozeně podle nové úpravy podávání stížností je nezbytné, aby stěžovatel uvedl dostatečné informace o projednávané věci a aby stížnost doložil příslušnými listinami a rozhodnutími. Soud však může přijmout stížnost i v případě, že stežovatel nesplní všechny formální požadavky na podání stížnosti, pokud však současně řádně odůvodní, že je nemohl dodržet. Soud také přijme žádost o předběžné opatření i v případě, že nebyla podána na příslušném tiskopisu.   Nepochybně stojí za připomenutí, že pouze formálně správně podaná stížnost může mít účinky stavění šestiměsíční lhůty k podání stížnosti. Nový čl. 47 Jednacího řádu výslovně stanoví, že rozhodné pro tento účel je datum přijetí k poštovní  přepravě.   Současně Soud zveřejnil také nový tiskopis stížnosti, který lze vyplnit elektronicky, následně vytisknout a doručit Soud poštovní přepravou. Nový tiskopis naleznete v tomto odkazu. Nové úplné znění článku 47 Jednacího řádu naleznete zde.   [Zdroj:...

Změnou zákona o Ústavním soudu (dále nej “ZÚS”) novelou č. 404/2012 Sb. došlo i k úpravě v anonymizaci údajů obsažených v rozhodnutí Ústavního soudu.   Nově ustanovení §59 odst. 3.  ZÚS stanoví, že “Z každého nálezu se ve Sbírce rozhodnutí uveřejňují jeho výrok a taková část odůvodnění, ze které je zřejmé, jaký je právní názor Ústavního soudu a jaké důvody k němu vedly. Údaje o totožnosti účastníků a vedlejších účastníků, jejich zástupců, svědků a znalců se neuveřejňují, stanoví-li tak zvláštní zákon nebo vyžadují-li to důležité zájmy těchto osob nebo státu anebo mravnost; rozhodnout o tom přísluší tomu, kdo řídí vydávání Sbírky rozhodnutí.“   V původním znění tento odstavec stanovil, že “Z každého nálezu se ve Sbírce rozhodnutí uveřejňují jeho výrok a taková část odůvodnění, ze které je zřejmé, jaký je právní názor Ústavního soudu a jaké důvody k němu vedly. Údaje o totožnosti účastníků a vedlejších účastníků, jejich zástupců, svědků a znalců se neuveřejňují.”   Z důvodové zprávy k této novele je možné zjistit, že “nově navržené ustanovení § 59 odst. 3 zákona o Ústavním soudu v sobě reflektuje ustanovení čl. 96 odst. 2 Ústavy a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Podle navrhovaného ustanovení se tak s výjimkou jména a příjmení v nálezu neuveřejňují jiné osobní údaje týkající se účastníků a vedlejších účastníků řízení, jejich zákonných zástupců, svědků a znalců. Zároveň nové ustanovení stanoví, že jméno a příjmení těchto osob se nezveřejní, stanoví-li to tak zvláštní zákon nebo vyžadují-li to důležité zájmy těchto osob nebo státu nebo mravnost.“   Od 1. ledna 2013 je tak možné se v rozhodnutích Ústavního soudu setkat již nejen se jmény advokátů, ale i z celými jmény účastníků řízení. Ústavnímu soud tak jistě odpadne pracná anonymizace rozhodnutí a zajistí se tím tak efektivnější publikace jeho...