Řešení úpadku oddlužením

I. ZÁKLADNÍ INFORMACE O ODDLUŽENÍ

Oddlužení je jedním ze způsobů řešení úpadku (insolvence), a to v těch případech, kdy jsou splněny podmínky pro úpadek a dlužník není podnikatelem (nejčastěji se jedná o situaci, kdy dlužník nemá prostředky na hrazení různých spotřebitelských úvěrů, apod.). Nelze takto proto řešit situace, kdy dojde k ukončení podnikání, po kterém zbyly dluhy. Před oddlužením je však vždy doporučeno zkusit se s věřiteli dohodnout, a to např. na splátkovém kalendáři. Oddlužení totiž většinou trvá 5 let a je nutné hradit i náklady s ním spojené – odměnu insolvenčního správce.

II. PODMÍNKY PRO ÚPADEK

Oddlužení bude přicházet v úvahu pouze v těch situacích, kdy je dlužník v úpadku nebo mu úpadek hrozí. Dlužník je v úpadku, jestliže má:

1. více věřitelů
2. peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a
3. tyto závazky není schopen plnit, což znamená, že:
   
   1. zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo
   2. je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo
   3. není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku exekucí, nebo
   4. nesplnil povinnost předložit seznam majetku, který mu uložil insolvenční soud.

Je potřeba splnit všechny tři předpoklady - jestliže existuje např. dluh pouze vůči jednomu věřiteli, nebo existuje schopnost dlužníka závazky hradit, nebude možné se oddlužení domáhat.

O hrozící úpadek jde tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků.

U fyzických osob nepodnikatelů se neposuzuje předlužení.

III. NÁVRH NA ODDLUŽENÍ

Návrh na oddlužení se podává insolvenčnímu soudu s insolvenčním návrhem . V případech, kdy insolvenční návrh podal již věřitel, může dlužník návrh na oddlužení podat do 30 dnů ode dne, kdy mu je doručeno od soudu oznámení, že byl na něho podán insolvenční návrh (o tomto musí být dlužník soudem poučen). Insolvenční návrh s návrhem na oddlužení musí podat sám dlužník – jestliže ho podá za něho jiná osoba, soud tento návrh odmítne. Návrh musí být podán na formuláři, který je ke stažení např. zde: http://insolvencni-zakon.justice.cz/obecne-informace/formulare-vzory.html.
V návrhu na povolení oddlužení musí být:

1. označení dlužníka,
2. údaje o očekávaných příjmech dlužníka v následujících 5 letech,
3. údaje o příjmech dlužníka za poslední 3 roky,
4. návrh způsobu oddlužení nebo sdělení, že dlužník takový návrh nevznáší (tj. dlužník nenavrhuje způsob oddlužení).

Dlužník, který navrhuje oddlužení plněním splátkového kalendáře, může v návrhu na povolení oddlužení požádat insolvenční soud o stanovení nižších než zákonem určených měsíčních splátek. V takovém případě musí v návrhu na povolení oddlužení uvést také výši navrhovaných měsíčních splátek nebo způsob jejich určení a vysvětlit důvody, které vedly k jeho úpadku.

K návrhu je také nutné doložit následující dokumenty:

1. seznam majetku a seznam závazků, popřípadě prohlášení o změnách, ke kterým v mezidobí došlo v porovnání se seznamy, které v insolvenčním řízení již dříve předložil,
2. listiny dokládající údaje o příjmech dlužníka za poslední 3 roky, tj. např. kopie potvrzení o příjmech z pracovního poměru, kopie daňových přiznání, výpisy z bankovních účtů, atd.
3. v případě, že některému dlužníku se nemá dostat alespoň 30% jeho pohledávky, potom je potřeba doložit písemný souhlas tohoto věřitele, že se na tom s dlužníkem dohodl (s úředně ověřeným podpisem).

Ve formuláři je potom potřeba doplnit další údaje, a to počet vyživovaných osob, případné předcházející insolvenční řízení v posledních 5 letech, údaje o nezahlazených pravomocných odsouzeních pro trestný čin majetkové nebo hospodářské povahy.

Neobsahuje-li návrh na povolení oddlužení všechny náležitosti nebo je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud usnesením vyzve dlužníka k jeho opravě nebo doplnění v určené lhůtě, která nesmí být delší než 7 dnů, včetně poučení, jak má opravu nebo doplnění provést (toto se týká i nedostatků v požadovaných přílohách). Jestliže ani přes výzvu nejsou nedostatky odstraněny, potom soud návrh odmítne.

IV. OZNAČENÍ MAJETKU

Jak už bylo výše uvedeno, je potřeba v návrhu na oddlužení označit veškerý majetek dlužníka.

Majetek se dělí na tu část, která není předmětem jakéhokoliv zajištění (tj. nevázne na tomto majetku např. zástavní právo), a na část, která je předmětem zajišťovacích práv (typicky dům nebo byt, který slouží jako zástava pro hypoteční úvěr).

Dále je nutné označit i všechny pohledávky, které dlužník má vůči jiným osobám (tj. zejm. případy, kdy půjčil peníze). U všech pohledávek je potřeba určit jejich dobytnost, tj. zdali a jak reálné je očekávat, že tento dluh bude splacen.

V případě, že se majetku týká nějaké soudní nebo jiné řízení, potom toto je nutné výslovně také uvést.

Do majetkové podstaty nepatří obvyklé vybavení domácnosti a věci osobní potřeby.

Kromě výše uvedeného je potřeba k návrhu přiložit i seznam tohoto majetku, včetně pohledávek s uvedením svých dlužníků, přičemž v seznamu majetku je dlužník povinen označit jednotlivě svůj majetek, jeho dobu pořízení, pořizovací cenu a odhad obvyklé ceny ke dni pořízení seznamu. U pohledávek dlužník stručně uvede skutečnosti, na kterých se zakládají a jejich výši. Výslovně se dále vyjádří k jejich dobytnosti a uvede, které z pohledávek popírá co do důvodu nebo výše a proč. U majetku, včetně pohledávek, o kterých probíhá soudní nebo jiné řízení, nebo ohledně nichž již bylo příslušným orgánem rozhodnuto, dlužník tato řízení (rozhodnutí) označí. Nemá-li dlužník žádný majetek, uvede to v seznamu výslovně. Předložený seznam musí dlužník podepsat a výslovně v něm uvést, že je správný a úplný.

Věřitelé a dlužníci, vůči kterým má dlužník pohledávky, musí být označeni přesně – u fyzické osoby jméno, příjmení, bydliště (sídlo), u podnikatele identifikační číslo, u právnické osoby obchodní firma nebo název, sídlo, identifikační číslo. Jestliže nemá dlužník žádné dlužníky, výslovně to uvede.

V. OZNAČENÍ DLUHŮ DLUŽNÍKA

Dlužník má buď dluhy, které jsou zajištěné (např. hypoteční úvěr je zajištěný zástavním právem) nebo dluhy nezajištěné, u kterých žádné zajištění pro věřitele není.

Je potřeba uvést všechny dluhy, které dlužník má, a přesně určit, kdo je věřitelem a z jakého důvodu dluh vznikl (tj. např. smlouva o spotřebitelském úvěru, smlouva o hypotečním úvěru, půjčka od rodinného příslušníka, apod.)

Dále je potřeba rozlišit vykonatelné a nevykonatelné závazky (dluhy). Vykonatelné jsou všechny, u kterých soud uložil dlužníku je zaplatit a rozhodnutí soudu je pravomocné, tj. nelze proti němu podat odvolání (nebo odpor v případě platebního rozkazu).

Závazky (dluhy), o nichž soud ještě nerozhodl (vyjma níže uvedených s přímou vykonatelností) jsou nevykonatelné (to však neznamená, že by nebylo možno podat návrh k soudu k vydání platebního rozkazu, pouze to znamená, že tento dluh zatím není možno vymáhat v exekuci – bez soudního rozhodnutí).
U některých závazků může být sjednána přímá vykonatelnost (tj. že je možné v případě nezaplacení se přímo obrátit na exekutora). Toto musí mít formu notářského nebo exekutorského zápisu. Jestliže byla přímá vykonatelnost dohodnuta, potom je nutné toto doložit a uvést.

Dlužník s návrhem na oddlužení tak předloží i seznam závazků (dluhů) s uvedením svých věřitelů. Jsou-li věřiteli dlužníka osoby dlužníkovi blízké, musí dlužník tyto skutečnosti výslovně uvést. V seznamu je třeba uvést výši jednotlivých dluhů včetně příslušenství ke dni podání insolvenčního návrhu a datum jejich splatnosti. Dlužník v seznamu dluhů stručně uvede, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč. Zajištěné věřitele dlužník označí zvlášť, uvede, co je předmětem zajištění a zda a v jakém rozsahu právo na uspokojení ze zajištění popírá a proč. Předložený seznam musí dlužník podepsat a výslovně v něm uvést, že je správný a úplný.

VI. MANŽELSTVÍ

Návrh na oddlužení se bude týkat i majetku, který je ve společném jmění manželů, a proto je k oddlužení potřeba souhlas manžela. Podpis manžela musí být úředně ověřen.

Souhlas není vyžadován jen tehdy, jestliže oddlužením nemůže být dotčen majetek z nevypořádaného společného jmění manželů, rozsah vyživovacích povinností dlužníka vůči jeho manželu a nezaopatřeným dětem nebo rozsah vyživovacích povinností dlužníkova manžela.

VII. RUČENÍ A SPOLUDLUŽNÍK

Při oddlužení je možné, aby za splnění povinností vyplývajících z oddlužení ručila jiná osoba, nebo aby se přímo stala spoludlužníkem a byla povinna tak platit spolu s dlužníkem.

Je to zejm. v případech, kdy by sám dlužník nebyl vzhledem ke svým výdělečným schopnostem schopen uhradit alespoň 30% dluhů věřitelů, a oddlužení by nebylo možné z tohoto důvodu povolit. Ale je možné toto použít i v případě, kdy již v průběhu oddlužení se změní majetkové poměry u dlužníka a hrozí, že nebude dosaženo hranice uhrazení alespoň 30% dluhů věřitelů.

Jak ručitel, tak i spoludlužník, může omezit své ručení, resp. svoji odpovědnost za splnění dluhu. V obou případech je povinné úřední ověření podpisu ručitele, resp. spoludlužníka.

VIII. POVOLENÍ ODDLUŽENÍ

Insolvenční soud může oddlužení povolit – tímto rozhodnutím jsou vázáni nejen dlužník, ale i jeho věřitelé, přičemž oddlužení je možné těmito dvěma způsoby:

1. zpeněžením majetkové podstaty (tj. majetku dlužníka) – v tomto případě do majetkové podstaty nenáleží majetek, který dlužník nabyl v průběhu insolvenčního řízení poté, co bylo schváleno oddlužení (pokud není rozhodnuto jinak). Postup zpeněžení je obdobný jako u konkursu, tj. majetek je prodán insolvenčním správcem a výtěžek je rozdělen mezi věřitele
2. povolením splátkového kalendáře (většina případů) - tento způsob oddlužení zasahuje dlužníkův majetek především do budoucna – pohledávky zajištěných věřitelů se uspokojí z výtěžku zpeněžení zajištění (tj. např. v případě zajištění zástavním právem bude dům prodán, apod.) a současně po dobu 5 let plní dlužník pohledávky nezajištěných věřitelů podle daného poměru. Dlužník je tedy povinen měsíčně (po dobu 5 let) splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky. Výši splátek lze spočítat v kalkulátoru např. zde.

Důsledkem povolení oddlužení je zejména skutečnost, že není možné provádět exekuci na majetek dlužníka.

IX. ZAMÍTNUTÍ NÁVRHU NA ODDLUŽENÍ

Insolvenční soud může návrh zamítnout, jestliže:

1. jím je sledován nepoctivý záměr, nebo
2. hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí
3. jej znovu podala osoba, o jejímž návrhu na povolení oddlužení bylo již dříve rozhodnuto, nebo
4. dosavadní výsledky řízení dokládají lehkomyslný nebo nedbalý přístup dlužníka k plnění povinností v insolvenčním řízení

X. NÁKLADY SPOJENÉ S NÁVRHEM NA ODDLUŽENÍ

Za návrh na zahájení insolvenčního řízení a návrh na povolení oddlužení se poplatek neplatí.

Soud v případech, kdy není zřejmé, že dlužník bude mít dostatek prostředků pro splnění požadavků pro oddlužení, může nařídit složení zálohy až do výše 50.000,- Kč (většinou do 5.000,- Kč).

XI. PRŮBĚH ODDLUŽENÍ

Po podání návrhu na insolvenci spojeného s návrhem na oddlužení soud vydá vyhlášku o zahájení insolvenčního řízení. Následně po prostudování všech podání a případného doplnění vydá soud usnesení o úpadku spojené s povolením oddlužení, ustanoví insolvenčního správce a nařídí přezkumné jednání.
Věřitelé tak mají 30 dnů na to, aby přihlásili své pohledávky. Jestliže je nepřihlásí, potom se jimi soud nebude zaobírat a jestliže bude oddlužení úspěšné, potom zaniknout bez náhrady.

Na přezkumném jednání může dlužník a insolvenční správce popřít pohledávky, se kterými nesouhlasí, a to buď co do důvodu anebo co do výše. Na přezkumném jednání může být zvolen i věřitelský výbor, který spolupracuje s insolvenčním správcem.

Soud vydá také usnesení o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře (nebo prodejem majetku, což bude málo kdy). V tomto usnesení jednak určí, že dlužník je povinen každý měsíc platit na účet insolvenčního správce částku ve stejném rozsahu, v jakém z ní může být při výkonu rozhodnutí (exekuci) uspokojeny přednostní pohledávky.

Zároveň také přikáže zaměstnavateli, aby ode dne doručení tohoto usnesení srážel ze mzdy dlužníka předmětnou částku. Zbytek mzdy je vyplácen i nadále dlužníkovi.

Částka, kterou každý měsíc zaměstnavatel srazí, je vyplacena insolvenčnímu správci, který po odečtení svojí odměny ji vyplatí všem věřitelům, a to v poměru, který je vedený ve výše uvedeném rozhodnutí soudu.

Insolvenční správce monitoruje splácení tak, aby byla naplněna podmínka splacení alespoň 30% dluhů, a podává pravidelně zprávy insolvenčnímu soudu.

XII. ZTRÁTA ZAMĚSTNÁNÍ

Ztratí-li dlužník zaměstnání, nelze to pokládat za důvod pro osvobození od placení pohledávek, ani to neznamená, že by dlužník byl zbaven povinnosti dostát svým závazkům.

Po dobu trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen v případě, že je nezaměstnaný, usilovat o získání příjmu.
Jestliže na trhu práce vytvářeném pro osoby v evidenci nezaměstnaných není k dispozici práce odpovídající jeho vzdělání a kvalifikaci, pak dlužník nesmí odmítnout jakoukoliv práci, kterou bude schopen vykonávat. Kdyby tak učinil, nemůže to mít jiný následek, než ten, že ztratí ekonomické výhody spojené s oddlužením a jeho úpadek bude řešen konkursem.

Buď tedy dlužník nepříznivou situaci překoná a bude nadále platit na úhradu pohledávek věřitelů, anebo se současná dlužníkova přechodná situace přemění ve stav setrvalý, což nemůže být důvodem k zrušení schváleného oddlužení a rozhodnutí o konkursu.

XIII. VÝSLEDEK ODDLUŽENÍ

Cílem oddlužení je dosáhnout co největšího uspokojení vše věřitelů s tím, že pohledávky věřitelů musí být uspokojeny alespoň v rozsahu 30%. Před povolením oddlužení je vypočtena předpokládaná částka, která by mohla být za 5 let oddlužení splacena. Jestliže se výdělkové možnosti zvýší, potom je z dluhů splaceno celkově více, přičemž jestliže dojde ke snížení výdělečných možností dlužníka, potom může být splaceno méně, než byl původní předpoklad. Musí však být splaceno více, než již uváděných 30% všech dluhů.

Jestliže dlužník splní všechny podmínky oddlužení, soud po jeho slyšení vydá usnesení, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Učiní tak jen na návrh dlužníka. Osvobození od dluhů se vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili.

Důležité je si uvědomit, že oddlužení nekončí tím, že bude splaceno 30% dluhů. Oddlužení vždy směřuje k tomu, aby byly dluhy splaceny v maximální míře (někdy je dosaženo splacení i 100% dluhů). Nelze se tak domnívat, že jakmile bude např. během 2 let splaceno 30% dluhů, dojde k ukončení oddlužení a od zbytku dluhů bude upuštěno.

Existují pouze dva limity pro splácení, a tím je plné splacení všech dluhů před uplynutím 5 let, nebo uplynutí 5 let a částečné splacení dluhů (min. však 30%).

Je dobré také myslet na to, že jestliže dlužník neplatí prostřednictvím splátek strhávaných zaměstnavatelem, potom v případě, kdy splácet přestane, může soud zaměstnavateli nařídit, aby splátky strhával z jeho mzdy.

Pokud by v průběhu oddlužení vyšlo najevo, že dlužník vytvořil nové dluhy, potom soud může okamžitě oddlužení zrušit a prohlásí konkurs. Dlužník tak musí v průběhu oddlužení co nejvíce spolupracovat a poskytovat všechny potřebné informace.

XIV. ČEHO SE ODDLUŽENÍ NETÝKÁ

Osvobození od dluhů se nedotýká peněžitého trestu nebo jiné majetkové sankce, která byla dlužníku uložena v trestním řízení pro úmyslný trestný čin, a dále pohledávek na náhradu škody způsobené úmyslným porušením právní povinnosti.

XV. VÝHODY A NEVÝHODY ODDLUŽENÍ

Výhody:

• nelze provádět exekuci na majetek dlužníka
• po skončení oddlužení, jestliže byly splněny všechny podmínky, zaniknou všechny dluhy, bez ohledu na to, zdali byly v insolvenčním řízení věřitelem přihlášeny či nikoliv. Jestliže by někdo podal k soudu návrh na zaplacení takto zaniklých dluhů, stačí odkázat na ukončené oddlužení a soud mu jeho návrh zamítne.
• oddlužení je vhodné zejm. v případě, jestliže má dlužník stálé zaměstnání, ale není schopen platit svoje dluhy a věřitelé mu nechtějí přistoupit na splátkový kalendář tak, aby mu z jeho mzdy zůstalo alespoň na základní živobytí.

Nevýhody

• jestliže nedošlo ke zpeněžení majetku a oddlužení probíhá prostřednictvím splátek, má dlužník rozsáhlá omezení v dispozici se svým majetkem
• po dobu dlouhých 5 let musí dlužník pravidelně splácet svůj dluh
• v případě, že podmínky nedodrží, soud rozhodne o konkursu – výhody o zániku dluhů po ukončení konkursu nejsou

XVI. ZMĚNY PO OSVOBOZENÍ OD DLUHŮ

Je nutné také upozornit na skutečnost, že po osvobození od dluhů je ještě možnost do 3 let od rozhodnutí soudu osvobození soudem odejmout, a to v případě, jestliže na základě návrhu podaného některým z dotčených věřitelů do 3 let od jeho pravomocného přiznání vyjde najevo, že ke schválení oddlužení nebo k přiznání osvobození došlo na základě podvodného jednání dlužníka, anebo že dlužník poskytl zvláštní výhody některým věřitelům.

Přiznané osvobození také zaniká, jestliže byl dlužník do 3 let od rozhodnutí o osvobození od dluhů odsouzen za úmyslný trestný čin, kterým podstatně ovlivnil schválení nebo provedení oddlužení anebo přiznání osvobození, případně kterým jinak poškodil věřitele.

XVII. ZÁVĚREM

Závěrem je vhodné připomenout, že oddlužení není jediným způsobem řešení kritické finanční situace a je vhodné před podáním návrhu na oddlužení posoudit i další možnosti, např. konsolidaci úvěrů u některé banky.

Je třeba také si uvědomit, že při probíhajícím oddlužení většina mzdy připadne věřitelům a oddlužení nekončí splacením jen 30% dluhů, ale až uběhnutím 5-letého období, kdy většina dlužníků zaplatí více jak 50% dluhů. Splacení 30% dluhu je jen minimem pro odllužení, cílem je uhradit co nejvíce, ale dát dlužníku možnost dluhy vyřešit.