Forma plné moci ve věcech obchodních korporací

Od ledna 2014 platí v ČR nový občanský zákoník, který přinesl určité změny do zavedené praxe, přičemž některé novinky byly přijaty s určitou skepsí. Jedním z problematických ustanovení je i §441 nového občanského zákoníku (dále jen „NOZ“), který stanoví v druhém odstavci, že „Vyžaduje-li se pro právní jednání zvláštní forma, udělí se v téže formě i plná moc.“

 

Toto začalo činit problémy zejm. ve věcech s obchodním rejstříkem, a to v návaznosti i na to, že od ledna 2014 začal platit i nový zákon o obchodních korporacích (dále jen "ZOK"), který  přinesl novou úpravu obchodních společností a s tím související nutnost provést změny zejm. se společenských smlouvách, zakladatelských listinách a stanovách.
 
V případě, že společnost byla jednočlenná, nebo nebylo možné změnit společenskou smlouvu na valné hromadě z důvodu, že společenská smlouva přímo neobsahovala oprávnění valné hromady měnit společenskou smlouvu a tak bylo nutné pro změnu uzavřít dohodu o změně společenské smlouvy ve formě notářského zápisu, bylo nutné pro zastoupení zástupcem mít i plnou moc ve formě notářského zápisu. Pro ty společníky, kteří byli v České republice, to znamenalo buď jednat osobně, nebo zaplatit poplatek 1.000,- Kč za vyhotovení plné moci ve formě notářského zápis.
 
Mnohem problematičtější to bylo však v případě, kdy společníci byli ze zahraničí, kdy bylo možné zajistit pouze ověřený podpis s apostilou, což však nesplňovalo požadavky na formu. Samozřejmě jakékoliv cestování do ČR již značně jakékoliv změny prodražovalo.
 
V případě, že byl notářský zápis proveden na základě zastoupení s plnou mocí, která neměla formu notářského zápisu, obchodní rejstřík odmítl zápis provést. Tato praxe se dostala až před Nejvyšší soud, který ve svém 27. listopadu 2014 sp. zn. 29 Cdo 3919/2014 [1] však uvedl, že poněvadž má zákon o obchodních korporacích pro právní jednání týkající se založení, vzniku, změny, zrušení nebo zániku obchodní korporace zvláštní ustanovení v §6 ZOK, které vyžaduje pouze písemnou formu s úředně ověřeným podpisem, nelze na tato jednání uplatnit obecné pravidlo §441 odst. 2 NOZ.
 
Jak uvedl Nejvyšší soud, „Postačí tudíž, aby plná moc k přijetí zakladatelské listiny o založení společnosti s ručením omezeným byla udělena v písemné formě s úředně ověřeným podpisem zmocnitele (zakladatele), a to bez ohledu na to, že zakladatelská listina musí být sepsána ve formě notářského zápisu o právním jednání….Z výše uvedeného současně plyne, že není-li plná moc k založení společnosti s ručením omezeným udělena v písemné formě nebo není-li podpis zmocnitele úředně ověřen, je neplatným právním jednáním; soud k této neplatnosti přihlédne i bez návrhu.“
 
Doufejme, že obchodní rejstřík bude tento názor Nejvyššího soudu aplikovat i v dalších případech a tak odpadne velmi problematické zajištění plné moci ve formě notářského zápisu a v návaznosti na předchozí prax bude stačit pouze ověřený podpis, a to případně s apostilou, jestliže bylo ověření provedeno v zahraničí (kromě případů, kdy podpis byl samozřejmě ověřen českými zastupitelskými úřady nebo v případech, kdy k ověření došlo ve státech, které nejsou smluvní stranou Úmluvy o zrušení požadavku ověřování cizích veřejných listin z 5. října 1961[2]).