Úprava společenských smluv dle nového zákona o obchodních korporacích

Zákon o obchodních korporacích nenutí žádné obchodní společnosti k tomu, aby se zcela podřídily nové úpravě, toto rozhodnutí je jen na společnících. Nicméně podřízení se novému zákonu o obchodních korporacích je doporučováno, aby se část fungování společnosti neřídila i nadále starým obchodním zákoníkem.

 

Přizpůsobení tedy značí pouze vypuštění těch ustavení společenských smluv, které jsou v rozporu s novým zákonem o obchodních korporacích a které od 1. ledna 2014 již neplatí. Podřízení se zákonu o obchodních korporacích znamená přijmout celou novou úpravu.

 

Lhůta pro splnění povinností končí 30. června 2014. Po tomto datu může společnost dostat výzvu k odstranění pochybění a jestliže po uplynutí této lhůty nebudou změny provedné, může být nařízena likvidace společnosti. 

 

 

II. PŘEZKUM SPOLEČENSKÝCH SMLUV

 

Společníci tak musí přezkoumat své zakladatelské listiny a zjistit, která ustanovení jsou v rozporu s novou právní úpravou, a to konkrétně s donucujícími ustanoveními.   Bohužel na rozdíl od obchodního zákoníku v zákoně o obchodních korporacích již není přesně určený výčet ustanovení, která jsou donucující a je proto třeba každé ustanovení posuzovat podle toho, zdali umožňuje společníkům si sjednat něco jiného ve společenské smlouvě, zakladatelské listině nebo ve stanovách.

 

 

III. NAVRŽENÍ NUTNÝCH ZMĚN

 

Podle stavu společenské smlouvy, zakladatelské listiny nebo stanov je potom nutné rozhodnout o tom, zdali jsou změny jen v pojmosloví (např. pojem „obchodní podíl“ se ze zákona změnil jen na „podíl“), nebo zdali je potřeba provést zásadnější věcné změny.

 

Jestliže stačí provést takovou úpravu, která pouze zahrne změny již provedené samotnou změnou zákona, potom není potřeba svolávat valnou hromadu a její rozhodnutí osvědčit veřejnou listinou, tj. notářským zápisem.   V případech, kdy je potřeba provést již věcné změny zakladatelských dokumentů (např. v případech, kdy není přesně určen počet jednatelů, apod.), potom je nutné buď svolat valnou hromadu a její rozhodnutí nechat osvědčit notářským zápisem, nebo (v případě, kdy společnost má jen jednoho společníka) učinit rozhodnutí jediného společníka ve formě notářského zápisu.

 

V případě akciových společností je jednou z nových požadavků na obsah stanov i údaj o tom, který ze systémů vnitřní struktury společnosti byl akcionáři zvolen (buď systém dualistický s představenstvem a dozorčí radou anebo systém monistický se statutárním ředitelem a správní radou). Poněvadž různé druhy systému vnitřní struktury přinesl až nový zákon o obchodních korporacích, nebylo možné tento údaj ve dřívějších stanovách uvádět, a je proto třeba toto do stanov včlenit. Domnívám se, že toto je již věcná změna stanov, která si vyžádá rozhodnutí valné hromady osvědčené notářským zápisem.

 

Z výše uvedeného tak dovozuji, že v případě akciových společností nebude možné se změně stanov rozhodnutím valné hromady osvědčené notářským zápisem vyhnout.

 

 

IV. OBCHODNÍ REJSTŘÍK

 

S novým zákonem o obchodních korporacích přišel i nový zákon o veřejných rejstřících, mezi které patří i obchodní rejstřík. V souladu se změnou právní úpravy se změnily i údaje, které se v obchodním rejstříku zveřejňují.

 

U společností s ručením omezeným tak přibyla povinnost uvádět počet jednatelů, druh podílu, vydání kmenového listu a počet členů dozorčí rady, jestliže byla zřízena.

 

U akciových společností to je zejména určení, který systém vnitřní struktury si společnost zvolila.

 

Jakožto každá jiná změna v obchodním rejstříku i tato si vyžádá vyplnění inteligentního formuláře na stránkách obchodního rejstříku (www.justice.cz), podání soudu a uhrazení poplatku 2.000,- Kč.