Log in
A- A A+

PF 2018

Příjemné prožití svátků a vše nejlepší v roce 2018 Vám přejí členové naší kanceláře. Těšíme se na spolupráci v příštím roce!

Více...

UNIDROIT slaví 90 let od založení

International Institute For The Unification of Private Law (UNIDROIT – Mezinárodní ústav pro sjednocení mezinárodního práva soukromého) jako nezávislá mezivládní organizace se sídlem v Římě slaví letos 90 let od svého vzniku. UNIDROID vznikl v roce 1926 jako pomocný orgán Ligy národů, přičemž po ukončení její činnosti byl znovu obnoven na základě mnohostranné dohody v roce 1940. Česká republika je jedním z 63 členských...

Více...

Digitální podepisování emailů

Ke zvýšení bezpečnosti při emailové komunikaci budou emaily od advokátů nyní posílány s digitálním podpisem, který zaručí, že emailové zprávy jsou skutečně z naší kanceláře a nikoliv spam.                                      ...

Více...

Bagatelní spory u Nejvyššího soudu

Jedním z limitů, které mají sloužit k efektivnější justici, je i nepřípustnost odvolání proti rozsudku, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, přičemž se nepřihlíží k příslušenstvím pohledávky (ačkoliv toto často není malá část žaloby). Obdobně je zakotven i o něco vyšší limit na podání dovolání proti  rozsudkům a usnesením, v nichž dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč (vyjma případů spotřebitelských smluv a sporů z pracovněprávních vztahů, přičemž k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží. K tomut omezení se znovu vyjádřil Nejvyšší soud ve věci  30 Cdo...

Více...

Rozhodnutí NS v exekuční věci

Nejvyšší soud se zabýval otázkou změny účastníka v exekučním řízení a posouzení možnosti odmítnutí procesního nástupnictví po postoupení pohledávky, a to zejména z důvodu, že postoupení pohledávky považoval pouze za účel jak se vyhnout úhrady za exekuční řízení.  

Více...

Microsoft vs. USA

Ve středu 9. září 2015 pokračovalo soudní řízení mezi americkým softwarovým gigantem Microsoft a USA, jejímž předmětem je snaha amerických orgánů přimět Microsoft k tomu, aby poskytl data – emaily jednoho z uživatelů jeho emailových systémů. Microsoft se brání u soudu tím, tato data nejsou uložena na jeho serverech v USA, ale v jeho datovém centru v Irsku, přičemž tvrdí, že americké orgány nemají pravomoc požadovat vydání dat jen na základě toho, že provozovatelem emailových systémů je americká firma. Microsoft v prvním stupni neuspěl a rozsudek odvolacího soudu se očekává v říjnu. Jestliže by soud tvrzení Microsoftu neuznal, potom to může mít rozsáhlé důsledky v oblasti ochrany práv uživatelů...

Více...

Forma plné moci ve věcech obchodních korporací

Od ledna 2014 platí v ČR nový občanský zákoník, který přinesl určité změny do zavedené praxe, přičemž některé novinky byly přijaty s určitou skepsí. Jedním z problematických ustanovení je i §441 nového občanského zákoníku (dále jen „NOZ“), který stanoví v druhém odstavci, že „Vyžaduje-li se pro právní jednání zvláštní forma, udělí se v téže formě i plná moc.“

Více...

Úprava společenských smluv dle nového zákona o obchodních korporacích

Vstupem nového zákona o obchodních korporacích v účinnost dne 1. ledna 2014 došlo ke značným změnám v úpravě korporátního práva. Nová úprava přináší nejen nové možnosti, které starý obchodní zákoník neumožňoval, ale také všem společnostem založeným před účinností nového zákona o obchodních korporacích i některé povinnosti.

Více...

Aplikace nařízení Brusel I bis od 10. ledna 2015

Od 10. ledna 2015 se použije nové nařízení o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, umožňující rozšířit jurisdikci na osoby ze třetích zemí mimo Evropskou unii (Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 – Brusel I bis). Toto nařízení zrušilo předcházející nařízení nařízení (ES) č. 44/2001.

Více...

Nejvyšší soud rozhodl ve věci formy plných mocí

Rozhodnutím ze dne 27. 11. 2014 sp. zn. 29 Cdo 3919/2014 rozhodl Nejvyšší soud, že ve věcech, na které dopadá §6 zákona o obchodních korporacích, se neaplikuje pravidlo §441 odst. 2 občanského zákoníku o formě plné moci. I v případě notářských zápisů tak bude stačit ověřený podpis na plné moci.

Více...

Evropský Program pro vzdělávání právních profesionálů v oblasti lidských práv

Dnes 27. května 2014 Mgr. Gabriel Brenka úspěšně ukončil Evropský Program pro vzdělávání právních profesionálů v oblasti lidských práv (program HELP), podporovaný členskými státy Rady Evropy (CoE) v implementaci Evropské úmluvy o lidských právech (ECHR) na národní úrovni v souladu s Doporučením Výboru ministrů (2004), Interlaken deklarací (2010) a Brightonskou deklarací (2012) a který byl podporován také Českou advokátní komorou.   V souvislosti s narůstajícím počtem stížností, které jsou každoročně podávány Evropskému soudu pro lidská práva v Štrasburgu, je čím dále tím důležitější precizní a správné vypracování podávaných stížností, aby byl co nejmenší počet těch, které byly odmítnuty pro nepřijatelnost.   Základní předpoklady pro podání stížnosti jsou uvedeny na stánkách Rady Evropy:   Dne 1. ledna 2014 nabylo účinnosti nové znění článku 47 Jednacího řádu Evropského soudu pro lidská práva. Podle něj je nově možné podat individuální stížnost k Soudu pouze na příslušném tiskopisu. Soud tedy upustil od dosavadní praxe, kdy akceptoval podání stížnosti v libovolné formě, pokud byla formálně doplněna ve stanovené lhůtě. Přínosem nové úpravy má být zjednodušení posuzování stížností především v úvodní fázi řízení.   Je tedy zřejmé, že Soud nově přistupuje k podávání individuálních stížností přísněji. Stížnost, která nebude podána řádně tak, jak vyžaduje ustanovení čl. 47 Jednacího řádu, nebude projednána. Přirozeně podle nové úpravy podávání stížností je nezbytné, aby stěžovatel uvedl dostatečné informace o projednávané věci a aby stížnost doložil příslušnými listinami a rozhodnutími. Soud však může přijmout stížnost i v případě, že stežovatel nesplní všechny formální požadavky na podání stížnosti, pokud však současně řádně odůvodní, že je nemohl dodržet. Soud také přijme žádost o předběžné opatření i v případě, že nebyla podána na příslušném tiskopisu.   Nepochybně stojí za připomenutí, že pouze formálně správně podaná stížnost může mít účinky stavění šestiměsíční lhůty k podání stížnosti. Nový čl. 47 Jednacího řádu výslovně stanoví, že rozhodné pro tento účel je datum přijetí k poštovní  přepravě.   Současně Soud zveřejnil také nový tiskopis stížnosti, který lze vyplnit elektronicky, následně vytisknout a doručit Soud poštovní přepravou. Nový tiskopis naleznete v tomto odkazu. Nové úplné znění článku 47 Jednacího řádu naleznete zde.   [Zdroj:...

Více...

Nová úprava anonymizace rozhodnutí Ústavního soudu

Změnou zákona o Ústavním soudu (dále nej “ZÚS”) novelou č. 404/2012 Sb. došlo i k úpravě v anonymizaci údajů obsažených v rozhodnutí Ústavního soudu.   Nově ustanovení §59 odst. 3.  ZÚS stanoví, že “Z každého nálezu se ve Sbírce rozhodnutí uveřejňují jeho výrok a taková část odůvodnění, ze které je zřejmé, jaký je právní názor Ústavního soudu a jaké důvody k němu vedly. Údaje o totožnosti účastníků a vedlejších účastníků, jejich zástupců, svědků a znalců se neuveřejňují, stanoví-li tak zvláštní zákon nebo vyžadují-li to důležité zájmy těchto osob nebo státu anebo mravnost; rozhodnout o tom přísluší tomu, kdo řídí vydávání Sbírky rozhodnutí.“   V původním znění tento odstavec stanovil, že “Z každého nálezu se ve Sbírce rozhodnutí uveřejňují jeho výrok a taková část odůvodnění, ze které je zřejmé, jaký je právní názor Ústavního soudu a jaké důvody k němu vedly. Údaje o totožnosti účastníků a vedlejších účastníků, jejich zástupců, svědků a znalců se neuveřejňují.”   Z důvodové zprávy k této novele je možné zjistit, že “nově navržené ustanovení § 59 odst. 3 zákona o Ústavním soudu v sobě reflektuje ustanovení čl. 96 odst. 2 Ústavy a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Podle navrhovaného ustanovení se tak s výjimkou jména a příjmení v nálezu neuveřejňují jiné osobní údaje týkající se účastníků a vedlejších účastníků řízení, jejich zákonných zástupců, svědků a znalců. Zároveň nové ustanovení stanoví, že jméno a příjmení těchto osob se nezveřejní, stanoví-li to tak zvláštní zákon nebo vyžadují-li to důležité zájmy těchto osob nebo státu nebo mravnost.“   Od 1. ledna 2013 je tak možné se v rozhodnutích Ústavního soudu setkat již nejen se jmény advokátů, ale i z celými jmény účastníků řízení. Ústavnímu soud tak jistě odpadne pracná anonymizace rozhodnutí a zajistí se tím tak efektivnější publikace jeho...

Více...
WP-Backgrounds by InoPlugs Web Design and Juwelier Schönmann