Jedním z limitů, které mají sloužit k efektivnější justici, je i nepřípustnost odvolání proti rozsudku, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, přičemž se nepřihlíží k příslušenstvím pohledávky (ačkoliv toto často není malá část žaloby). Obdobně je zakotven i o něco vyšší limit na podání dovolání proti  rozsudkům a usnesením, v nichž dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč (vyjma případů spotřebitelských smluv a sporů z pracovněprávních vztahů, přičemž k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží. K tomuto omezení se znovu vyjádřil Nejvyšší soud ve věci  30 Cdo...

Nejvyšší soud se zabýval otázkou změny účastníka v exekučním řízení a posouzení možnosti odmítnutí procesního nástupnictví po postoupení pohledávky, a to zejména z důvodu, že postoupení pohledávky považoval pouze za účel jak se vyhnout úhrady za exekuční řízení.  

Ve středu 9. září 2015 pokračovalo soudní řízení mezi americkým softwarovým gigantem Microsoft a USA, jejímž předmětem je snaha amerických orgánů přimět Microsoft k tomu, aby poskytl data – emaily jednoho z uživatelů jeho emailových systémů. Microsoft se brání u soudu tím, tato data nejsou uložena na jeho serverech v USA, ale v jeho datovém centru v Irsku, přičemž tvrdí, že americké orgány nemají pravomoc požadovat vydání dat jen na základě toho, že provozovatelem emailových systémů je americká firma. Microsoft v prvním stupni neuspěl a rozsudek odvolacího soudu se očekává v říjnu. Jestliže by soud tvrzení Microsoftu neuznal, potom to může mít rozsáhlé důsledky v oblasti ochrany práv uživatelů...